Relé jsou elektromechanické, elektromagnetické nebo polovodičové přístroje, které slouží k přerušení nebo spojování elektrických obvodů. Používají se v široké škále aplikací, včetně průmyslové automatizace, spotřební elektroniky a automobilového průmyslu. Elektromagnetické relé je elektrotechnická součástka, která obsahuje elektromagneticky ovládané kontakty, fungující jako spínač. Relé je důležitým funkčním prvkem v automatizovaných soustavách a řídících systémech. Relé jsou elektrotechnické prvky, které umožňují ovládat elektrické obvody pomocí malého signálu. Využívají se v široké škále aplikací, od domácích spotřebičů až po průmyslové stroje.

Funkci relé postupně přebírají obvody založené na polovodičích (SSR – Solid-State-Relay). Na rozdíl od polovodičů relé umožňuje galvanicky (elektricky) oddělit řídící a řízený obvod. Relé se v základním provedení skládá z cívky (elektromagnetu) navinuté na jádru z měkkého feromagnetického materiálu. Magnetický obvod je uzavřen pohyblivou kotvou. Kotva je pružinou uváděna do klidové polohy a současně se opírá o pohyblivý kontakt. Po připojení cívky na elektrický zdroj vyvolá proud cívkou v magnetickém obvodu magnetický tok. Magnetický tok vyvolá přitažlivou sílu na kotvu, která přemůže sílu v pružině a překlopí kontakt. Po odpojení el. proudu se kotva a kontakt vrátí do předchozího, klidového stavu. Porovnáme-li klasické a polovodičové relé, zjistíme, že klasické relé mívá větší ovládací výkon, současně menší výkonové ztráty na pracovních kontaktech a obvykle zajišťuje izolační oddělení obvodů. Polovodičové mívá větší spínací rychlost. Obvykle bývá ovládací výkon, potřebný k přitažení kotvy, mnohem menší než ovládaný výkon.

Technické potřeby si vyžádaly vývoj řady druhů relé. Relé je možno rozlišit podle jmenovité velikosti ovládacího napětí, velikosti jmenovitého proudu cívky, provedení magnetického obvodu (odpovídá druhu ovládací soustavy - stejnosměrný, střídavý), počtu ovládacích cívek, druhu ovládacího proudu (stejnosměrný, střídavý), počtu kontaktů, druhu kontaktů (spínací, rozpínací, přepínací, speciální), materiálů kontaktů, velikosti jmenovitých napětí kontaktů, velikosti jmenovitých proudů kontakty, druhu proudu kontaktů (stejnosměrný, střídavý). Podle funkce můžeme rozlišit relé pomocná, regulační, se zpožděným přítahem, se zpožděným odpadem, kroková, polarizovaná (bistabilní), proudová, impulzní, kmitavá, programovatelná a další podle oblasti použití. Podle provedení jsou relé vestavná, s krytem, paticová a další. Relé pro ovládání spotřebičů velkých výkonů označujeme jako stykače. Přesná hranice mezi relé a stykačem není přesně definována.

Jako relé se často označují i složitější montážní bloky, obsahující kromě vlastního relé i další elektroniku, např. časovací relé, nadproudová relé, světelné relé (soumrakové stmívače), kmitočtově citlivé relé a další.

Pro aplikace kritické z hlediska bezpečnosti (například reléové zabezpečovací zařízení) byla zkonstruovaná speciální relé s definovaným chováním v případě poruchy.